PÉČE, INFORMACE, PROČ JI (NE)MÍT, A JINÉ

Historie plemene

Toto plemeno vzniklo pravděpodobně křížením amerických koček z oblasti Nové Anglie-Maine s dlouhosrstými kočkami z Evropy.

Jejich značná podoba s norskou lesní kočkou napovídá, že tato plemena musela mít společného předka.

Jedna legenda také vypráví o Marii Antoinettě, která se v předtuše násilné smrti chtěla vystěhovat do Ameriky.

Tyto kočky byly poprvé spatřeny v americkém státě Maine a od toho je odvozeno první slovo názvu plemene.

Vzhled

Mainské mývalí kočky patří do kategorie II – polodlouhosrsté kočky. Jsou obzvlášť velké a robustní.

Tělo těchto koček je velké, silné a svalnaté s hranatými obrysy. Jeho délka bývá i s ocasem většinou kolem 1 metru.

Mainské kočky mají polodlouhou srst, která je hustší kolem krku, na nohou, na břiše, a na ocase.

Mainská mývalí kočka je velmi přítulná a mazlivá. Se svou rodinou si často vytváří pevné pouto, ale není na ní závislá - ráda se věnuje i svým vlastním aktivitám.

Jak dát kotěti dobrý start do života

Díky protilátkám, které novorozená koťata dostávají z mateřského mléka, jsou dočasně chráněna před infekčními chorobami

Tato imunita ale s přibývajícím věkem koťátka slábne, a pak je třeba jej naočkovat proti řadě nemocí, jako je panleukopenie, infekce horních cest dýchacích nebo vzteklina.

První vakcínu by měla koťátka dostat zhruba v osmi týdnech s následným přeočkováním ve třítýdenních nebo čtyřtýdenních intervalech podle doporučení veterinárního lékaře.

Očkování proti vzteklině se obvykle provádí ve věku od 12 týdnů.

Pokud kočka bude žít doma a nebude se cestovat do zahraničí, tak očkování proti vztekliny není povinné.

U koťat, která jsou více ohrožena virem kočičí leukémie, může veterinární lékař doporučit, aby se s tímto očkováním začalo ve věku 9 a více týdnů.

O tom, jaké očkování je pro vaše koťátko nejvhodnější, se poraďte se svým veterinářem.

Koťátka od chovatele odchází čipovaná, očkování a s veškerou péči, která je daná věku kotěte.

Zdraví Dospělé Kočky

U dospělé kočky často nepoznáme příznaky nemoci, a tak i pro kočku, co nechodí ven, může být pravidelná návštěva veterináře důležitá.

Včasná diagnóza a následná léčba jsou klíčem k co nejrychlejšímu návratu vašeho mazlíčka k plnému zdraví.

Pravidelné očkování je důležité, protože posiluje imunitní systém vaší kočky a pomáhá v boji proti infekčním onemocněním.

Za „základní“ očkování se označuje to, které se v oblasti, kde žijete, důrazně doporučuje. Je to proto, že je zde velké riziko, že se zvíře s tímto onemocněním setká.

  • Panleukopenie koček
  • Kočičí kalicivirus
  • kočičí herpes virus typu I (tzv. infekční rinotracheitida koček)
  • Bordetella a chlamydie

Další možnosti očkování kočkek zahrnují:

  • Bordetella a chlamydie
    • To jsou infekční bakterie, které mohou u koček způsobovat dýchací obtíže nebo výtok z očí. Pokud se infekce neléčí, může přejít v závažnější problém, jako je například zápal plic.

Každoroční lékařská prohlídka u veterinárního lékaře je pro psy i kočky opravdu prospěšná.

Jde o prevenci, která je klíčová pro dlouhý a zdravý život. Veterinář může na pravidelných prohlídkách odhalit první varovné příznaky onemocnění, a nastalou situaci tak lze řešit dřív, než si u vašeho mazlíčka všimnete zdravotních potíží vy.

Příznaky, které byste neměli ignorovat

Kdykoli a v kterémkoli věku se u vašeho mazlíčka objeví příznak, který vás znepokojuje – třeba některý z níže uvedených, kontaktujte svého veterinárního lékaře a objednejte svou kočku na vyšetření.

  • kašel, kýchání, rýma
  • zvýšená nebo snížená chuť k jídlu
  • častější pití, močení, vyměšování
  • zvracení
  • hlasité mňoukání a nářek
  • nadměrné olizování
  • změna v aktivitě
  • nadměrná péče o srst
  • lokální ztráta srsti
  • hubnutí
  • vyměšování mimo toaletu